Zástupci města popřáli Marii Votrubové ke 102. narozeninám

Obyvatelka Domažlic paní Marie Votrubová se narodila 12. září 1921 v dělnické chudé rodině, tatínek byl dělník a maminka pomocnice v zemědělství. Vzpomíná, jak rodiče byli velmi pracovití a hodní. Měla sestru a dva bratry.

Čtyři roky chodila do dívčí měšťanky a pak jeden rok navštěvovala jednoletý učební kurz.

33 let až do důchodu pracovala jako administrativní pracovnice v Obchodním družstvu.

Paní Votrubová je svobodná, má synovce a neteře, kteří ji často navštěvují.

Po dovršení 18 let, v době kdy začala 2. světová válka, byla na dobu dvou let povolána na nucené práce v muniční továrně v Poličce. Vzpomíná, jak po propuštění cestovala domů vlakem i pěšky celé čtyři dny, cestou prožila V Plzni i nálet na Škodovku, dokonce se podílela na pomoci hašení požáru.

Cizí řeči neumí, ale v mládí navštívila s cestovní kanceláří Čedok Francii, Holandsko, tehdejší NDR, cestovala vlakem a autobusem, později místo dovolené jezdila do lázní, které si sama hradila.
V mládí byla velmi společenská, ráda tancovala, dodnes luští křížovky, čte knihy, nevynechá žádnou akci a aktivitu pořádanou Domovem.

Paní Votrubová Marie přišla do Domova pro seniory, Baldovská 583 v Domažlicích z Domažlické nemocnice, a. s. před třemi roky.
V Domově je spokojená, bydlí v jednolůžkovém pokoji se sociálním zařízením, pravidelně po snídani v rámci rehabilitace trénuje chůzi po chodbách, se čtyřkolovým chodítkem, z nabízených jídel má nejraději krupicovou kaši nebo karbanátek s bramborovou kaší hodně omaštěnou máslem.

Uvádí, že žila pěkný život, přeje si být zdravá a když už nastane čas odchodu, aby byl rychlý a nejlépe ve spánku.

Autor: (spoz)