Obsah

Klášter v Pivoni

Bývalý klášterní kostel Zvěstování P. Marie
Obdélný presbytář s věží po jižní straně se připojuje k širší nadmíru dlouhé lodi. Kněžiště má ráz nejranější gotiky, loď je celistvě raně barokní beze stop staršího organismu. Zevně je nejpůsobivější východní průčelí presbytáře s velkým zazděným lomeným oknem, nad ním je otevřeno velké okno kruhové. Po severní straně presbytáře se připojovala zmizelá, žebrově zaklenutá místnost. Na vnějšku kněžiště jsou patrny stopy původních oken. Věž má horní patro osmiboké. Členění průčelí lodi je značně úsporné, představují je ploché lisenové pásy. Na západním portálu byl vytesán letopočet 1691. Presbytář je rozvržen do dvou klenebních polí, východní je takřka čtvercová, západní mírně obdélné. Stěny kněžiště člení oblé svazkové přípory troj a pětidílné. Jsou posazeny na patkách a soklících v souvislém pásu. Obdobně jsou řešeny krycí desky kalichovitých bobulových hlavic. Při vnitřním oblouku vybíhá klenba na konzolách. Klenební žebra mají vejcovitou profilaci, ve východním poli značně složitější, žebra západního pole jsou mohutnější. Sbíhají se ve svornících, lomený meziklenební pas není profilován, obdobně jako přístěnná žebra. Půlkruhový vítězný oblouk je barokní. Sakristie v podvěží má obnovenou valenou klenbu. Prostor lodi je překryt střechou beze stropu, jeho stěny člení pilastry, při západním průčelí je vložena valeně podklenutá kruchta. Presbytář pravoúhlého kostela, u nás zcela neobvyklého architektonického zjevu byl postaven patrně již ve druhé čtvrti 13. stol. Věž byla připojena v období rané renesance, kolem poloviny 16. stol., loď raně barokní dokončena na počátku devadesátých let 17. stol. Horní patro věže vyzdviženo v r. 1713. Po požáru v padesátých letech obnova kostela v letech sedmdesátých. Pivoňský presbytář jedna z nejstarších gotických architektur v Čechách je stavbou mimořádné zajímavosti.

Klášter přiléhající ke kostelu vlastně od západu
Čtyřkřídlá patrová budova. její křídla uzavírají pravoúhlé nádvoří do něhož je obráceno západní průčelí kostela a část jeho severní strany. Hlavní vjezd do kláštera, změněného v zámek, vede od východu. V jeho nadpraží osazen znak. Okna budov rámují stuhové šambrány. V přízemí severního křídla zřízena otevřená arkáda. Dispozice klášterních budov je zvětší části dvoutraktová. Chodby zaklenuty křížovými klenbami. Refektář v jihovýchodním rohu objektu zaklenutý křížovou klenbou se štukovými rámy. Z gotického kláštera se v dnešním objektu zachovaly jen fragmenty zdi a několik detailů, skosený portál na severním konci západního křídla, část skoseného ostění ve východním průjezdu. Klášter založen snad již 1256 či ve třicátých letech 14. století., r. 1420 zpustošen, obnoven 1595 a 1733. R. 1785 byl zrušen, jeho budovy se staly zámkem. Klášter momentálně prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Klášter je zapsán na seznam kulturních památek ČR.
Z: pasportizace SÚRPMO, okres Domažlice, prosinec 1979.