Sympozium skončilo, sedm nových soch ozdobí stezku na Baldov

"Je neuvěřitelné, jak tento týden utekl a pokud jste se tady byli podívat na začátku týdne a viděli jste ty syrové kusy kamene a potom  jste kolem nich viděli ty šedivé postavy od hlavy až k patě zaprášené, tak jste možná nevěřili, že je možné skutečně do týdne vytvořit díla, která tady vidíme dnes. Ono se to ale podařilo, podařilo se to díky tomu, že Václav Fiala, který nám byl velmi nápomocen při organizaci sympozia, vybral sochaře, kteří jsou toho schopní," řekl v úvodu slavnostního ukončení akce ředitel Městského kulturního střediska v Domažlicích Kamil Jindřich, který předal slovo Václavu Fialovi a ještě jednou mu poděkoval za dosavadní desetiletou spolupráci.

"Sochařské sympozium v žule, které trvá pět dní, je téměř nesmysl a proto sem zveme autory, o kterých víme, že dokáží pracovat s takhle těžko opracovatelným kamenem. Nakonec se ukázalo, že někteří jsou takového druhu, že pět dní je na ně strašně moc a odjeli již v polovině týdne, protože byli hotoví. Asi budeme sympozium zkracovat pouze na víkend nebo na jedno odpoledne," zavtipkoval na úvod sochař Fiala, který následně všem přítomným představil nejen autory, ale také jejich díla.

"Začnu u Reinharda Madera, který je jediný, kterého jsem blíže neznal, ale jsem rád, že jsem ho mohl poznat. Žije v oblasti kamenných lomů a on sám má dům v jednom opuštěném lomu. Pracuje velmi bravurně. Viděl jsem řadu jeho děl a vždycky se tam objevoval takový kus zvláštně červeného železa. Já jsem se Reinharda neptal, co to znamená, ale byl jsem velmi zvědavý, co udělá v Domažlicích. A Reinhard pracoval, pracoval a třetí den vytáhl z auta kus železa, které mělo zvláštní červenou barvu, a udělal z něj jakýsi prostup kamenným fragmentem, který připomíná kůru," popsal první sochu Fiala.

Další představované dílo patřilo německému sochaři Toni Scheubeckovi, který v Domažlicích tvořil již podruhé. "Jeho loňská socha ovšem skončila ve Furth im Waldu, kde se měla sympozia také konat. K tomu ale nakonec nedošlo, protože kolegům v Německu se akci takového rozsahu bohužel nepodařilo zorganizovat," vysvětlil Fiala, který je rád, že letošní Toniho dílo bude vystaveno na sochařské stezce v Domažlicích. "Toni si navíc letos vymyslel, že bude pracovat s čedičem, což je krásný kámen, který se dá tavit, dobře leštit a vytváří krystaly a Toni si vybral takový jeden krystal, který velmi minimalisticky přetočil o několik stupňů," objasnil Scheubeckovo práci Fiala.

Sám klatovský autor Fiala pracoval prý z toho, co zbylo, tedy z dlouhých žulových kamenů, které slepil dohromady. Prochází jimi dlouhý žlutý slunečný paprsek.

Dalším ze sochařů, jež v Domažlicích týden pracovali ve velkých vedrech, byl Zdeněk Hůla. Ten si kámen vyhlédl již v lomu a přesně věděl, co z něj vytvoří.

"Mé dílo se jmenuje Mrak a bod. Do kamene jsem vytesal symbol roušky. Pochopitelně každého, kdo se na mou sochu podívá, napadne, že nese křesťanské symboly, ona ta křesťanská symbolika pochopitelně vychází z tohoto světa a zprostředkovává nám vidění světa tak, jak ji vidí křesťané," uvedl ke své soše sám autor Zdeněk Hůla, který nakonec propojil kámen se sklem.

Poslední dva autory představoval Václav Fiala s velkou radostí. Prvním z nich byl třiasedmdesátiletý sochař z amerického New Hampshire John Weidman. Ten do České republiky přijel s manželkou na návštěvu právě k Václavu Fialovi, který této příležitosti využil na maximum a okamžitě jej "vpašoval" do sympozia.

"John je člověk, který je velmi cílevědomý, nepodléhá tvaru kamene a chce do toho vložit svoji myšlenku, takže se ukrutně nadře. Celých deset let jsem ho sem chtěl pozvat a teď úplnou náhodou přijel sám. John ve svých letech pracoval 12 hodin denně v tom horku a jeho žena mu pomáhala až úplně zkolabovala, ztratila hlas, dostala horečku, ale John své dílo dokončil a když byl hotov tak udělal to, co já u něj obdivuji. Začal dělat další sochu. Kdybychom ho dnes nevyhnali, tak pravděpodobně tady bude dělat další a další, dokud nedojde materiál, dokud nespálí všechny brusky a dokud nás zcela nevyčerpá. Johne, thank you," shrnul Weidmanovu práci Fiala.

Posledním autorem letošního ročníku TUSTA SCULPTY byl Tilo Ettl. Autor pocházející z Bavorska a žijící již 25 let v Česku. "Já jsem ho pozval záměrně, protože Tilo je figuralista a zdálo se mi, že galerie na Baldově by si  takové dílo také zasloužila. Byl jsem zvědavý, jak si Tilo poradí s tak obrovským dvoutunovým kamenem. On si poradil tím  způsobem, že 1,5 tuny odsekal, což dělal do včerejška a potom během dneška a včerejšího odpoledne na tom udělal muže, který táhne nebo utíká  před kolem symbolizující tak bitevní dění na Baldově. Kdo se nikdy doma nepokusil přeříznout třeba žulový obrubník nebo přerazit dlažební kostku, tak nemá potuchy, co to představuje práce," upozornil Fiala.

Poslední slovo při slavnostním zakončení sympozia měl starosta města Miroslav Mach, který v úvodu všem poděkoval za práci a také výbornou organizaci. "Věřím, že sochy najdou své místo a na stezku se budou hodit. Ať se daří této akci i v dalších letech a budeme se všichni těšit na příští tentokrát sklářské sympozium."

Díla budou umístěna v přírodní galerii na sochařské stezce vedoucí k vrchu Baldov. Snad se je podaří umístit do 14. srpna, kdy bude na vrchu slavnostně odhalen pomník bitvy u Domažlic ve tvaru kalichu.

Každá ze soch v sobě nese symbol, příběh, který se vztahuje ke zmíněné bitvě nebo ke stezce samotné.
Zdroj: http://domazlicky.denik.cz/kultura_region/sympozium-skoncilo-vzniklo-sedm-novych-soch-20150706.html

Zdroj: http://domazlicky.denik.cz/kultura_region/sympozium-skoncilo-vzniklo-sedm-novych-soch-20150706.htmlFotografie za začátku sympozia, kde Václav Fiala představil také své dílo, na kterém v letošním roce pracoval ve svém ateliéru, a to obří kalich, který ozdobí vrch Baldova najdete zde: zpravodajstvi/zahajeni-socharskeho-sympozia-tusta-sculpta-671cs.html