Město Domažlice má přes 35 let stejnou kronikářku. Důležité údaje sepisuje PhDr. Věra Závacká

Co přesně jste vystudovala a kde jste pracovala?

Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor čeština, novinářství a historie. Co se týká mojí práce, bylo to s ní vzhledem k době, která panovala, trošku komplikovanější. Chodila jsem totiž do evangelické mládeže, a když jsem se později ještě stala manželkou faráře, nebylo pro mě žádné umístění. Nakonec jsem pracovala v archivu Králodvorských cementáren. Po roce a půl jsem ale odešla do Domažlic, protože onemocněla moje babička, která mne vychovala a o kterou jsem se musela postarat. Tady se mi podačilo získat funkci tajemnice Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí, což byla nově vznikající organizace pro sdružování takzvané nestranické inteligence. Krátce jsem také pracovala jako redaktorka Nového Domažlicka, a od roku 1969 plných 20 let v dnešní městské knihovně. V roce 1990 jsem se stala vedoucí odboru kultury ONV, po vzniku okresních úřadů o rok později vedoucí referátu kultury, a tou jsem byla až do odchodu do důchodu. Poté jsem ještě působila jako aistentka tehdejšího senátora Ing. Petra Smutného.

Vaše pracovní kariéra byla tedy pestrá. Proč jste se rozhodla pro studium češtiny?

Už od děství jsem hrozně ráda četla, a protože jedna naše známá pracovala v knihovně, trávila jsem tam hodně času a knížky od té doby naprosto miluji. Byla tam tehdy převážně česká klasika a od té je k „řeči mateřské“ jen krok.

Od kdy píšete kroniku města Domažlic?

S různými přestávkami, kdy jsem kvůli zaměstnání na okresním úřadě kroniku psát nemohla, protože to byl střet zájmů, asi od 80. let. Všechny kroniky jsem ale potom zpětně dopisovala.

Jak jste se k této činnosti vlastně dostala?

Město shánělo kronikáře a předseda letopisecké komise, pan Jiří Hana, mne jako kronikářku navrhl. Vedení města se to sice příliš nelíbilo, ale nakonec mě jako kronikářku schválili.

Jak tedy vlatně taková kronika vzniká?

Je to v podstatě celoroční práce. Každý den sleduji aktuální dění. To znamená, že si v sedm večer sednu k počítači a prohledávám nejrůznější zdroje. Zásadní informace mám potom z radnice. Chodí mi také zápisy ze zasedání zastupitelstva, které se ke kronice přidávají jako přílohy. Kronika se píše zpětně. To znamená, že například kroniku za rok 2014 nyní budou teprve schvalovat zastupitelé a já teď zpracovávám kroniku za rok 2015.

Co přesně kronika obsahuje?

Kronika má určitá pravidla. Ta pravidla stanovil takzvaný kronikářský zákon – zákon o pamětních knihách obecných, který byl přijat v roce 1920, podepsal ho Masaryk. Měl tři normativní paragrafy a k nim prováděcí vyhlášku. A podle toho se jelo až do roku 2006, protože nikdo neměl důvod něco měnit, vše bylo jasně dané, tedy, co v kronice být musí a co tam být může. V roce 2006 vznikl nový zákon. Kronikáři se ale přesto stále ještě řídí i prováděcím předpisem původního zákona.

Vlastní zápis se dělí na dvě části. V té první je přesně dáno, které informace tam musí být. Jsou to například demografické údaje, údaje o správě obce, musí být zaznamenány veškeré změny po komunálních volbách, hospodaření a rozvoj města, dále informace ze školství, z kultury, z městských organizací, o změnách na radnici a takhle bych mohla pokračovat. Druhá část se v naší kronice nazývá Kalendárium. To jsou takové soupisy akcí a událostí, které se ve městě dějí, a v tom již má kronikář trošku volnosti. Je třeba si ale uvědomit, že kronika nejsou noviny. Je to historický dokument, psaný pro budoucí badatele, proto tam patří pouze fakta. Ráda bych poděkovala všem občanům, kteří svými podklady pro kronikářský zápis pomáhají uchovat dalším generacím obraz o dnešním životě města a samozřejmě i radnici a kulturnímu výboru za spolupráci.

Kdo zápis do kroniky schvaluje?

V současné době je to kulturní výbor, kterému předkládám zápis jako první. Po zpracování připomínek je zápis předán ke konečnému schválení zastupitelstvu města.

Kde je potom kronika uložena a mají občané možnost do ní nahlédnout?

Kronika musí být vytištěna ve formátu A4. Má vždy kolem 250 stran a je svázána do plátna nebo do kůže, uschována do plátěného chrániče a 10 let uložena na radnici. Poté je předána do archivu. Lidé mají možnost prohlédnout si ji v elektronické podobě na webových stránkách města. Na DVD nebo CD je také ukládána na radnici.

Od kdy se vlastně v Domažlicích kronika píše?

Historicky bylo úplně poprvé stanoveno, že obce mají psát kroniky v roce 1836. Ne všichni to ale hned dodržovali. Tehdy pro to ještě nebyly podmínky. Opravdu se tak stalo spíše až po „masarykově zákoně“ v roce 1920. V Domažlicích se kronika píše od roku 1911.

Která událost je podle vás pro Domažlice nejzásadnější?

Ony jsou tak či onak důležité všechny. Obecně ale jsou vždy pro život města nejdůležitější komunální volby. Z kulturních akcí jsou to v Domažlicích pochopitelně Chodské slavnosti.

Děkujeme paní Závacké za velmi milé a příjemné setkání a povídání!

Kroniky jsou ke stažení zde:

o-domazlicich/kronika-mesta/