Rok 2014 na Valše

Dovolte mi, abych v těchto jarních dnech připomněla loňský rok 2014 mezi útulkáři na Valše. Začněme z konce roku předvánoční nadílkou na Valše, která byla opětovně nadmíru vydařená. Počasí nám přálo, malou návštěvou nás poctilo i sluníčko, teplota tak akorát a naší pejskové vytušili, že se bude něco dít. A dělo. Nadílka byla jednoduše obrovská, téměř okamžitě byl prostor okolo stromečku zaplněn nejrůznějšími dárečky pro naše chlupáče – čestné místo zaujímaly ponejvíce granule, konzervy, kapsičky, krabice plné piškotů, nejrůznější pamlsky, žvýkací prasečí packy a uši, své místo si vybojovaly i pískací hračky, tenisáky, uzle na přetahování a pozornosti neušly ani misky, obojky, vodítka a další maličkosti. Prostor dostaly taktéž děti, které stromeček ozdobily psími pamlsky, řetězy z psích dobrůtek a na špičce se pyšnily špekáčky. Svému osudu však neunikly a posléze byly spravedlivě rozděleny mezi naše chovance a beze zbytku sežrány. Pochlubit se svými novými člověčími rodinami se přišli i někteří naši bývalí čtyřnozí svěřenci. A musím konstatovat, že se jim daří nadmíru dobře.

Svůj dárek v podobě granulí pro seniory obdržel i náš 17 letý starý pán Artur, který má již 8 let trvalý domov na Valše a jehož typický chraplavý štěkot vítá každého příchozího. Artur stárne, ale chuť do života mu nechybí a chuť k jídlu už vůbec ne. Připomíná černou díru, která vcucne vše, co je k snědku a pořád nemá dost.

Pes je schopen pro svého pána udělat velmi mnoho i nasadit za jeho záchranu svůj život. A co děláme my, lidé, pro své čtyřnohé kamarády? Setkáváme se se psy různě přivázanými či přehozenými k nám přes plot (loni 4), vyhozenými z aut či ponechanými na parkovištích u supermarketů (3 případy) nebo odebíranými z naprosto nevyhovujících podmínek (1 mladík v loňském roce). Ostatní se většinou potulovali opuštěni po ulicích Domažlic či Havlovic. Tak jim někteří z nás oplácejí jejich bezmeznou lásku. Počet přijatých psů na Valchu činil v roce 2014 57 včetně jedinců odchycených Městskou policií (v roce 2013 byl počet identický). Z tohoto počtu bylo 35 tuláků navráceno svým páníčkům (v roce 2013 24 uprchlíků). Vstříc radostným dnům v nové lidské smečce se od nás vydalo 22 psích šťastlivců (v roce 2013 se poštěstilo 17 pejskům). Loňský rok byl zase trochu jiný než ty předešlé. Fenoménem bylo navracení psů zpět z adopce po různě dlouhé době (i po půl roce) a z různých příčin – pes je již přestal bavit, přestěhovali se a nemají ho kam dát, měli o zvířeti jiné představy, pes utíká a nevrací se, zdravotní problémy atd.). Budoucí adoptivní majitelé jsou upozorněni, aby si pejska vybrali s rozmyslem, že má své potřeby, že stojíme pouze o trvalý domov pro naše svěřence, jsou seznámeni se specifickými charakterovými vlastnostmi a vlastně podrobeni lehkému výslechu do jakých rodinných poměrů a do jaké péče naše čtvernožce vypouštíme. Ale ne vždy se zadaří najít pro ně „ty pravé“. Přestože nás vítají jako staré známé, je jejich návrat pro nás vždy malou prohrou. Nutno ale podotknout, že téměř všichni navrácení chlupáči (kromě Maxe a Peryho) již natrvalo zakotvili v nových rodinách.

Těsně před Štědrým dnem byl MP přivezen mladý menší kříženec, kterému chyběla levá zadní končetina, stal se nechtěným a byl vyhozen na hřbitově. Obavy, co s ním bude dál, byly na místě. Starosti byly zbytečné, téměř okamžitě, bez nároků na vhled, byl „Toník Beznožka“ přijat rodinou, která mu nechala operovat nepěkně vyhlížející pahýl. Je fešák a vyklubal se z něj pěkný raubíř, který se snaží šéfovat i ostatním psům. I se 3 nožkami se dá hrát velké divadlo!! Musím vyjádřit velké poděkování těmto bezvadným lidem, kteří bez velkého váhání poskytli zázemí a jistotu dalším nechtěným a jejichž rodina se rozrostla o 4 kluky a holky z Valchy.

Postaráno je taktéž u nových páníčků o 10 letého německého ovčáka Endyho s pohybovými problémy (přivázán u plotu kotců), vzdáleného gordonsetra Lorda (uvázaného na parkovišti u Svazarmu), Lisu, křížence něčeho loveckého (ponechána v zahradě mateřské školky), amerického pitbulteriéra Ronyho (uvázán u plotu), kříženku yorkshiráka Anetku (přehozena přes plot do areálu kotců), chlupatého křížence Matěje, křížence labradora Gaspyho, Montyho, Bena, Nelinku ….

Pevně doufáme, že naše „stálice“ kříženec staforda Max a jagdteriér Pery nejsou odsouzeni k dožití v útulku. Oběma nebylo štěstí ani trochu nakloněno a byli z nevydařené adopce vráceni. Max u nás již strávil 3. vánoce, což je trochu moc na něj i na nás. Je smutné s jistotou najít Peryho vždy, když se mu podaří zdrhnout, na benzínce, kde byl vyhozen, jak pobíhá od auta k autu a neustále urputně hledá svého páníčka. Nechceme, aby nás považovali za svoji rodinu a kotce za svůj domov. Oba jsou k umístění vhodní a netušíme, proč se těmto krasavcům nedaří oslovit toho „pravého páníčka“. Nemá chuť někdo z Vás jejich osud změnit ?????

A abychom se v tomto roce nenudili, byly k nám „odloženy“ 2 fenky s vážnými zdravotními problémy (jedna postarší s obrovským nádorem na mléčné žláze, druhá mladice s prasklou cystou s vytékajícím obsahem korespondující s páteřním kanálem). Obě jsou již zotaveny po náročných operacích a lebedí si v nových rodinách.

Děkujeme za celoroční podporu a přízeň všem sponzorům, kolektivům, rodinám i jednotlivcům, kteří nejenom v období adventu, ale i v průběhu celého roku pomohli vylepšit jídelníček našim čtvernožcům a zkrátili jim někdy i dost dlouhé čekání na nový domov procházkami po okolí, ať už ve dnech otevřených dveří či mimo ně. Vaše dárky jsou pro nás vítanou pomocí a pro psy velkým potěšením. Psa nemůže potkat nic lepšího než starostlivý majitel, který jej bude mít rád. Proto obzvláště vroucně děkujeme především těm, kteří poskytli plnou misku, klidné zázemí a láskyplný domov opuštěným, ztraceným či nechtěným psím dušičkám.

Některé svěřence máme téměř za rohem, jiní se těší z nových domovů o kousek dál za hranicemi a ten nejodvážnější odcestoval do ciziny, ke Mnichovu. Více informací o současných i bývalých obyvatelích najdete na www.domazlice.info.

Jsou menší, větší, tencí a tlustí, chlupatí či krátkosrstí, jednobarevní i barev různých, někteří mladíci, jiní ve zralém věku, prostě různorodí, kterým chybí to nejdůležitější – „pouze ten jejich člověk, který by je měl rád“. Zachovejte, prosím, svoji přízeň nechtěným a toulavým tlapkám i v tomto roce 2015.

Za kolektiv z Valchy Lucie Císlerová