Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.
V otevřeném ohništi lze spalovat jen suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami.
Obec může vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu v otevřeném
ohništi za účelem jeho odstranění nebo jeho spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jeho odstranění
podle jiného právního předpisu13). Při stanovení podmínek nebo zákazu obec přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, úrovni znečištění ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě zástavby.
2. Kam pálení odpadu a přírodních materiálů hlásit:
Pokud rostlinné materiály (např. listí) spálíme, energie, která je v nich obsažena, nám k ničemu neposlouží (jen ohřeje vzduch). Navíc je spalovaný zahradní odpad málokdy dostatečně suchý (při pálení je tedy páchán přestupek!), takže nejenže špatně hoří, ale vzniká při tom velké množství zdraví škodlivých látek a obtěžujícího kouře. Na zahradě je lepší rostlinné materiály využít do kompostu, díky němuž získáme kvalitní hnojivo do záhonů. Pokud máme možnost, větve štěpkujeme a přidáváme do kompostu také. Listí je možné ponechávat i pod stromy (případně ho shrabat ke kmeni), kde se z něho uvolňují živiny a vrací se zpět do půdy.
4. Podmínky pro pálení zbytků po lesní těžbě dřeva:
(a) Místo pálení zbytků určuje příslušný lesní správce
(b) Místo pálení zbytků musí být povoleno.
(c) Ohniště nesmí mít větší průměr než 6 metrů a kolem vnějšího okraje ohniště musí být vytvořen pás o šířce min. 1,5 metru, který zbaven veškerého hořlavého materiálu a je okopán na minerální zeminu. Tento pás musí být udržován čistý po celou dobu pálení a po jeho skončení. Výška pálení zbytků nesmí přesáhnout 2 metry,
(d) V prostoru pálení zbytků mohou být max. 4 ohniště, jeden pracovník může mít dohled nad max. 2 ohništi, v prostoru pálení musí být min. 2 pracovníci a po dobu pálení se nesmí z místa vzdalovat, jednotlivá ohniště musí být od lesa vzdálena min. 20 metrů a od sebe 6,5 metru,
(e) Silnější zbytky musí být rozřezáním upraveny tak, aby nepřesahovaly průměr ohniště, tj. max. na délku 6 metrů,
(f) Pálení zbytků provádí pouze osoby starší 18 let, tělesně a duševně schopné tuto činnost vykonávat a tyto osoby musí být prokazatelně seznámeny s techniko-organizačními opatřeními pro pálení zbytků a s požárním poplachovým plánem obce, v jejímž katastru se místo pálení nachází,
(g) Při pálení zbytků musí být ustanovena požární hlídka v počtu 1 + 1; požární hlídka může být ustanovena z pracovníků, kteří provádějí pálení, před prováděním pálení musí členové požární hlídky absolvovat odbornou přípravu prostřednictvím odborně způsobilé osoby v oblasti PO, nebo technikem požární ochrany.
(h) Musí být zajištěna možnost přivolání požárních jednotek,
(i) Na místě pálení musí být k dispozici „požární voda“ (sudy naplněné vodou a vědra na vodu, případně pojízdná cisterna apod.), přenosné hasící přístroje a další prostředky určené k lokalizaci a případné likvidaci požáru (lopaty, tlumice, hrábě apod.),
(j) Místo pálení musí být vzdáleno min. 200 m od trvalé zástavby obce.
Hlášení o pálení musí obsahovat:
1. Datum a čas pálení,
2. Druh spalované látky,.
3. Přesnou lokalitu místa pálení (les, pole, katastrální území, místní název),
4. Zajištění asistence při pálení (požární hlídka, popřípadě požární jednotka s technikou),
5. Jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou zajištěny hasební prostředky a hasební látka,
6. Jakým způsobem je zajištěno přivolání požárních jednotek,
7. Uvedení nejkratších a nejvhodnějších příjezdových cest, orientační body při cestě, nejbližší vodní zdroj,
8. Jméno a číslo telefonu odpovědné osoby za pálení,
9. Jméno a telefonické spojení na ohlašující osobu,
10.Případné další doplňující údaje v souvislosti s místními podmínkami.
5. Podmínky při pálení hořlavého odpadu (mimo lesní těžbu):
Hořlavý odpad (suché listí, větve z prořezávek ovocných stromů) může fyzická osoba spalovat za těchto podmínek:
(a) Pálení může být provedeno jen na vlastním pozemku majitele (uživatele) a v dostatečné bezpečné vzdálenosti od budov a volných skládek palivového dřeva apod.,
(b) Pálení odpadu může provádět pouze osoba starší 18 let, osoby mladší mohou tuto činnost vykonávat jen za dozoru dospělé osoby,
(c) Pálení odpadu nesmí být prováděno v období dlouhotrvajícího sucha a za větrného počasí,
(d) Po skončení pálení odpadu musí být ohniště bezpečným způsobem uhašeno a následně kontrolováno po dobu 8 hodin.
6. Podmínky pro rozdělávání ohně v přírodě:
1) Při manipulaci s otevřeným ohmem jsou fyzické osoby povinny počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru 12).
2) Při rozdělávání ohňů v přírodě jsou fyzické osoby povinny dodržovat tyto podmínky:
(a) Místo pro rozdělávání ohně musí být izolováno od hořlavých látek,
(b) Oheň smí rozdělávat pouze osoba starší 18 let, osoby mladší mohou oheň rozdělávat jen za přítomnosti dospělé osoby,
(c) Oheň nesmí být ponechán bez dozoru,
(d) Oheň nesmí rozdělávat v lese a do 50 m od okraje lesa, ve vzdálenosti do 100 m od stohů a dozrávajícího obilí, strniště, sena, vysoké suché trávy,
(e) Ohniště lze opustit až po úplném vyhasnutí ohně, jeho zalití vodou nebo zasypáním zeminou,
(f) Oheň nesmí být rozděláván za dlouhotrvajícího sucha a větrného počasí.
3) Rozdělávání ohně ve veřejných tábořištích, kempech, dětských táborech apod. je možné jen na určených místech. Tato místa musí určit právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje činnost ve výše jmenovaných objektech.
7. Komentář:
Jak postupovat při pálení hořlavého odpadu jako je suché listí nebo větve z prořezávek ovocných stromů abychom nemuseli volat hasiče?
V Plzeňském kraji toto upravuje Nařízení Plzeňského kraje ze dne 16. 4. z roku 2002, které je stále v platnosti. Zde je přesně vymezeno, za jakých podmínek mohou fyzické a právnické osoby spalovat hořlavý odpad. Celé znění viz
zde.
Lze nějak stručně shrnout, jak by měli chataři a zahrádkáři správně postupovat, když chtějí spálit shrabanou hromádku listí nebo ořezané větve?
První podmínkou je, že spalovat hořlavý odpad lidé smí pouze na vlastním pozemku a to v dostatečné vzdálenosti od budov a volných skládek palivového dřeva. Pálit odpad může jen osoba starší 18 let, mladší osoby pouze pod dohledem dospělého. Odpad nesmíme pálit v období dlouhotrvajícího sucha nebo za větrného počasí a poslední důležitou podmínkou je bezpečné uhašení požáru po pálení a kontrola po dobu následujících osmi hodin. Samozřejmě spalovat se nesmí plasty, hořlavé kapaliny a další hořlavý odpad.
Pro pálení klestu v lese jsou určitě ale mnohem přísnější podmínky. A je možné vůbec pálení zbytků po lesní těžbě povoleno?
Místo pálení klestu, tedy zbytků po těžbě určuje příslušný lesní. Místo pálení zbytků musí být povoleno, je zde velké riziko vzniku požáru vlivem sálavého tepla, úletem žhavých částic a podobně. Ohniště nesmí mít větší průměr než 6 metrů a kolem vnějšího okraje ohniště musí být vytvořen pás o šířce nejméně 1,5 metru, který je zbaven veškerého hořlavého materiálu a je okopán na minerální zeminu. Výška pálení zbytků nesmí přesáhnou 2 metry.
Je nějak omezeno kolik ohnišť může být najednou vedle sebe a kdo smí takové ohniště rozdělávat?
Příloha vyhlášky uvádí, že v prostoru pálení zbytků mohou být maximálně čtyři ohniště a jeden pracovník může mít dohled nad maximálně dvěma ohništi. Je zde stanoveno, že v prostoru, kde se pálí zbytky musí být nejméně dva pracovníci a po dobu pálení se nesmí z místa vzdalovat. Stanoveny jsou i vzdálenosti od lesa a mezi jednotlivými ohništi. Od lesa činí minimální vzdálenost 20 metrů a mezi dvěma ohništi musí být nejméně 6,5 metru. Silnější zbytky je nutné rozřezáním upravit tak, aby nepřesahovaly průměr ohniště, tj. max. na délku 6 metrů. Pálit zbytky mohou pouze osoby starší 18 let a navíc tyto osoby musí být prokazatelně seznámeny s technicko-organizačními opatřeními pro pálení zbytků a s požárním poplachovým plánem obce, v jejímž katastru se místo pálení nachází.
Jak je to například s případným zásahem hasičů? Vždyť by se k místu vůbec nemuseli včas dostat.
Při pálení zbytků musí být ustanovena požární hlídka v počtu 1+1 a musí být zajištěna možnost přivolání požárních jednotek. Na místě pálení musí být k dispozici „požární voda“ (sudy naplněné vodou a vědra na vodu, případně pojízdná cisterna apod.), přenosné hasící přístroje a další prostředky určené k lokalizaci a případné likvidaci požáru (lopaty, tlumice, hrábě apod.). Místo, kde se pálí zbytky musí být vzdáleno alespoň 200 metrů od trvalé zástavby obce či města.
Při opékání buřtů nad ohýnkem. Jsou i pro rozdělávání ohně v přírodě stanoveny nějaké podmínky?
I toto upravuje nařízení Plzeňského kraje, kde se uvádí, že při rozdělávání ohně ve volné přírodě by si lidé měli počínat tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, tzn. vybrat místo pro ohniště tak, aby bylo izolované od hořlavých látek. Oheň smí rozdělávat osoba starší 18 let, mladší osoby pouze za přítomnosti dospělého. Oheň nesmí zůstat bez dozoru! Zakázáno je oheň rozdělávat v lese a do 50 m od okraje lesa. Na 100 metrů se prodlužuje vzdálenost možnosti rozdělat oheň pokud jsou v blízkosti stohy a dozrávající obilí, strniště, seno nebo suchá vysoká tráva.
Takže až opečeme buřty a ohniště už nehoří, můžeme místo v klidu opustit a například pokračovat ve výletě…
To rozhodně ne! Ohniště musí být nejen úplně vyhaslé, ale je nutné jej důkladně prolít vodou a zasypat zeminou. A opět platí podmínka, že oheň se nesmí rozdělávat v době dlouhotrvajícího sucha a za větrného počasí.
