Obsah

Stránka

Odvolání období zvýšeného nebezpečí vzniku požáru


Hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs odvolává období nepříznivých klimatických podmínek vyhlášené pro účely vymezení doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru.

Období zvýšeného nebezpečí vzniků požáru na území Plzeňského kraje bylo vyhlášeno dne 6. 8. 2015. Na základě odvolání končí dnem 17. 8. 2015. Odvolávají se tímto veškerá stanovená preventivní opatření.


18. 8. 2015

Digitální povodňový plán města Domažlice


Digitální povodňový plán města Domažlice
Digitální povodňový plán města Domažlice

Město Domažlice v roce 2012 pořídilo digitální povodňový plán v rámci projektu "Varovný monitorovací systém před povodněmi ve městě Domažlice CZ./1.02/1.3.00/10.09283. Tento projekt byl spolufinancování z operačního programu životní prostředí.

odkaz na digitální povodňový plán

15. 7. 2013

Povodeň - červen 2013


CELKOVÝ PŘEHLED ŠKOD NA ORP DOMAŽLICE

červen 2013 – NOUZOVÝ STAV

 

p.č.

obec

škoda na

Prvotní náklady škod v Kč. Zaslány na KÚ PK

Schválený fin. příspěvek ZPK

Druhotné náklady (vláda) program " OBNOVA"

Příspěvek

1

Domažlice

poškozené komunikace, protipovodňové pytle+písek, čištění komun., práce SDHO

55 000

47 000

 

 

 

DML

 

-

-

1 250 000

 

 

CHVAK a.s.

ČOV

--

-

1 846 304

 

 

Povodí

Zubřina, Radbuza

-

-

1 280 000

 

2.

Hostouň

obecní byty, pečovatelské středisko, kanalizace, školka, komunikace, inženýrské sítě

27 000

43 000

875 000

 

3.

Zahořany

vymletá komunikace, stržený svah – Oprechtice

66 000

40 000

 

 

4.

Luženičky

zanešená kanalizace

120 000

-

 

 

5.

Tlumačov

ucpaná kanalizace

60 000

-

 

 

6.

Chocomyšl

oprava kanalizační roury

20 000

-

 

 

7.

Němčice

komunikace k vodojemu

200 000

-

 

 

8.

Nová Ves

uvolnění vodního toku

2 000

-

 

 

 

 

CELKEM

 

 

550 000

130 000

5 251 304

 




Povodeň - červen 2013 
 


26. 6. 2013

Ukončení stavu nouze


Rozhodnutím vlády České republiky ze dne 19. června 2013, uveřejněného ve sbírce zákonů pod č. 171/2013 (částka 72) byl pro území Plzeňského kraje zrušen od 24:00 hodin dne 19. června 2013 nouzový stav.
 


20. 6. 2013

Manuál povodně 2013


Stáhněte si Manuál povodně 2013 ve formátu pdf.


7. 6. 2013

Popovodňový rádce


Co dělat po povodni.
BEZPEČNOST A HYGIENA

Velké riziko infekcí

Popovodňová kalamita s sebou přináší mimo jiné nebezpečí infekcí. Například dysenterie je způsobená kontaminací záplavové vody lidskými výkaly z množství žump a také čističek odpadních vod. Další zdravotní ohrožení představuje leptospiróza, a to kvůli kontaminaci vody výkaly zvířat. V oblasti domů a bytů bývají přenašeči hlavně hlodavci. Bahno, kal a záplavová voda by proto měly s lidskou pokožkou přijít do styku co nejméně, nejlépe vůbec. Nákaza se může do těla dostat i skrze nepatrné poranění kůže.

Nepodceňovat mytí rukou

Ministerstvo zdravotnictví připomíná v těchto dnech pravidla základní hygieny po záplavách. Víc než jindy je při úklidu po povodních důležité mytí rukou, a to před každým jídlem, pitím a dokonce i zapálením cigarety. Stejně tak by se lidé rukama, které přišly do kontaktu se záplavovou vodou, neměli dotýkat obličeje. Mýt by si je měli i před použitím toalety. Nejsnazší prevencí před nebezpečným znečištěním jsou gumové rukavice a holínky.

Po skončení úklidových prací si ruce dezinfikujte přípravkem s protivirovou účinností, následně ještě omyjte mýdlem a pitnou vodou. Osušte jednorázovým papírovým ubrouskem. Ten se doporučuje i ke smrkání místo látkového kapesníku.

Vyhodit pochybné potraviny

Zaplavené potraviny, vyjma těch hermeticky uzavřených ve sklenicích a konzervách, by měly putovat rovnou do odpadu. Ministerstvo zdravotnictví doporučuje sklenice a konzervy s jídlem před otevřením pečlivě dezinfikovat. Prvním krokem je omytí v čisté vodě za použití saponátu, poté v roztoku s dezinfekčním prostředkem a nakonec opláchnutí pitnou vodou. Jestliže nese konzerva známky poškození nebo znečištění, přestává být vhodná ke konzumaci. Stejně tak nevhodné jsou i chlazené potraviny zanechané více než čtyři hodiny nad teplotou 6 °C nebo mražené, které byly déle než dvě hodiny rozmrzlé.

Čerpat a pít jen bezpečnou vodu

Jestliže není domácnost, kterou zasáhla povodeň, napojena na veřejný vodovod, neměla by z vlastního čerpat vodu do chvíle, kdy její nezávadnost potvrdí rozbor kvality. Správný postup krok za krokem při sanaci zatopené studny naleznete na těchto stránkách.

Dezinfekce prádla a oblečení

Prádlo znečištěné záplavovou vodou je nezbytné pečlivě dezinfikovat v procentním či tříprocentním roztoku Chloraminu T. Posléze je nutné oblečení ještě běžně vyprat. Šatstvo, které lze vyvařit, vyperte při teplotě 90 °C, případně vyvařte během 10 minut a až poté perte v pračce. Oblečení, které by tento způsob čištění poškodil, pečlivě vysušte, vykartáčujte a odneste do čistírny.

Kdy vyhledat lékaře

Pokud vás po odklízení povodňových škod nebo požití potravin, které se záplavovou vodou přišly jakkoli do styku, zachvátí teplota či dokonce horečka, bolest břicha nebo hlavy, zimnice, případně jiné zdravotní komplikace, bez váhání vyhledejte lékaře.

JAK VYKLÍZET A VYSOUŠET ZASAŽENÝ DŮM ČI SKLEP

Focení škody

Jestliže jste měli dům pojištěný, platí první a základní pravidlo - foťte. Než začnete cokoliv odčerpávat, vyklízet či vysoušet, snažte se nafotit co nejdetailněji každé místo ve vašem domě či sklepě. Pojišťovna po vás nemůže žádat, abyste dům nechali v původním stavu až do chvíle, kdy si na vás najde likvidátor dané pojišťovny čas. Naopak, jste povinni jednat tak, abyste minimalizovali další škody. Proto nejdříve vše důkladně zdokumentujte, ať se později nedostanete do potíží.

Postup likvidace škod

Z domů a sklepů vykliďte předměty zasažené povodní, které jsou na vyhození. Stejně tak zkuste dostat z obydlí veškerý případný pevný odpad, který vám tam voda přinesla. Dalším bodem by mělo být vytrhání nasáklých podlah či zničených podlahových krytin a otlučení omítek. Odčerpání vody ze sklepů by mělo přijít na řadu až ve chvíli, kdy podzemní vody dostatečně klesnou, aby vlivem tlaku nedošlo k narušení statiky domu. Až se zbavíte vody a co největšího množství vlhkých součástí zničených prostor, nastává další fáze likvidace škod.

Vysoušení

Způsob vysoušení zasažených prostor je přímo závislý na aktuálním počasí. Pokud je venku teplo, větrno a neprší, je nejlepší prostory co nejvíce otevřít. U domů otevřít dveře a okna, u sklepů co nejvíce otevřít vstup a vytvořit v něm průvan uměle, tedy ideálně do sklepa prokopnout druhý otvor (ať už proti vstupu, či ve stropě, podle možností). V domě pokud možno topte a případně použijte i vysoušeče. Vysoušení by mělo probíhat pozvolna, nárazové silné teplo by mohlo poškodit zdivo. Nezapomeňte na dezinfekci zdí a podlah, abyste se vyhnuli nebezpečí plísní.

Další rady pro vyklízení a obnově domu čtěte ZDE.

Detailní příručku obnovy domů po povodních připravila Nadace ADRA. Stáhnout si ji můžete na této adrese (formát PDF).

Auto nestartujte

To, jak bude obtížné automobil zprovoznit, záleží především na výšce vody - čím výše sahala, tím hůře pro opětovné zprovoznění. Platí hlavní zásada - automobil nestartovat, dokud zcela nevyschne. Více se dočtete v tomto článku.

KDE HLEDAT RADU A POMOC

Asociace občanských poraden - www.obcanskeporadny.cz

Asociace občanských poraden poskytuje anonymní a bezplatné poradenství lidem, kteří jsou ve finanční tísni a nemohou si dovolit vlastního právníka či placeného poradce. Může lidem poradit, jak v této situaci požádat o speciální dávky na úřadu práce, jak jednat s pojišťovnami při žádosti o uhrazení škod či jak takovou žádost správně sepsat. Pokud člověka povodeň zasáhla v nájemním bytě, tak se může též poradit, jak jednat s majitelem bytu či jak shánět dočasné náhradní bydlení. Na internetu si můžete najít poradnu nejbližší vašemu bydlišti a s tou se zkontaktovat. Pokud máte problémy s vyhledáváním na internetu, mohou vám v naléhavých případech pomoci s nalezením nejbližší poradny na telefonním čísle 284 019 220.

TELEFONY NA POJIŠŤOVNY

Allianz pojišťovna - 841 170 000
AXA pojišťovna - 292 292 292
Česká podnikatelská pojišťovna - 841 444 555
Česká pojišťovna - 841 114 114
ČSOB pojišťovna - 800 100 777
ERGO pojišťovna - 221 585 205
Generali pojišťovna - 844 188 188
Hasičská vzájemná pojišťovna - 222 119 125
Slavia pojišťovna - 255 790 111
UNIQA pojišťovna - 800 120 020
Wüstenrot - 257 092 111

SPOJENÍ S CHARITAMI

ADRA:

Lidé zasažení povodní se mohou na nadaci obracet na těchto telefonních číslech:

Praha (9:00 - 18:00) - 739 105 080

Jižní Čechy (9:00 - 17:00) - 731 705 002

Dobrovolníci se mohou hlásit na e-mail: povodne@adra.cz

Charita České republiky:

Postiženým záplavami je nepřetržitě k dispozici krizová linka - 737 234 078

Ti, kteří chtějí dobrovolně pomoci při povodních 2013, se mohou přihlásit na následujících telefonních linkách a e-mailech:

České Budějovice - 731 441 760, 731 604 163, 731 619 845, 386 322 611

Praha - 224 246 519, 224 246 573

Plzeň - 731 433 011, nebo e-mailová adresa - krize@dchp.cz

Hradec Králové - dobro@hk.caritas.cz, Brno - 736 779 441, nebo e-mailová adresa - veronika.kollarova@charita.cz

Člověk v tísni:

Lidé zasažení povodněmi mohou využít telefonní číslo - 226 200 470

Dobrovolníkům je k přihlašování určena e-mailová adresa - povodne@clovekvtisni.cz

Diakonie Českobratrské církve evangelické:

O vysoušeče nebo jinou materiální pomoc lze zažádat na telefonním čísle - 242 487 826, nebo e-mailu - povodne@diakonie.cz

Dobrovolníci se mohou přihlásit k pomoci prostřednictvím online formuláře nebo na e-mailové adresy - dobrovolnici.hrp@diakonie.cz.

Český červený kříž:

V povodněmi zasažených oblastech pomáhají oblastní spolky Červeného kříže. Je možné se obrátit také na e-mail - info@cervenykriz.eu.

Dobrovolníci, kteří by chtěli pomoci při odklízení povodňových škod v oblasti Prahy a Středočeského kraje, se mohou závazně přihlásit v online formuláři.

Rychle a přehledně

Informace o tom, kolik je v různých lokalitách Česka potřeba dobrovolníků, naleznete na webových stránkách Povodňová pomoc. Prostřednictvím online formuláře se tu mohou zaregistrovat také ti, kteří pomoc nenabízejí, ale naopak potřebují.

SBAZAR.CZ POMÁHÁ

Chci nabídnout pomoc postiženým:

Našli jste uplavané věci? Chcete nabídnout ZDARMA svou výpomoc? Na  www.sbazar.cz v sekci Povodně přidávejte fotky nalezených předmětů nebo popis nabízené pomoci. Pomozte postiženým povodněmi udělat první kroky zpět do normálního života.

Pro postižené povodněmi:

Co voda vzala, lidé vrátí. Na  www.sbazar.cz v sekci Povodně prohlížejte nalezené uplavané věci a nabídky bezplatné pomoci. Kontaktujte ty, kteří vám mohou okamžitě pomoci.

KDY VYHLEDAT POMOC PSYCHOLOGA

Reakce lidí, do jejichž životů zasáhly povodně, jsou individuální, každého z nich se ale tragédie nějakým způsobem dotkne. „Nastávají jak okamžité reakce, jako je třeba akutní pláč, tak i odložené reakce. Ty nastupují po odeznění bezprostředního nebezpečí a jsou o to náročnější. Po skončení největšího ohrožení se může vyskytnout výraznější náladovost či přetrvávající smutek a úzkost, neschopnost se soustředit, ale také tělesné příznaky v podobě problémů se spánkem nebo zažíváním,“ řekla Novinkám Nina Schautová z psychologické ordinace v pražském Karlíně.

Jednoduchou radou pro ty, kteří potřebují pomoci, je vypovídat se příbuzným a přátelům. To ale někdy nestačí. „Když člověk trpí delší dobu nespavostí nebo depresemi, měl by vyhledat odbornou pomoc. Nejprve může zkusit třeba prášky na spaní, protože únava následně zapříčiňuje další problémy. V žádném případě ale není řešením alkohol a takzvané zapíjení žalu,“ uvedla pro Novinky Danuše Mládková, která se věnuje psychologickému poradenství.

Kdo chce v těžkém období naopak pomoci druhému, měl by umět trpělivě naslouchat. Účinnou pomocí je ale také odreagování, ke kterému může posloužit obyčejná horká koupel, sport nebo odpočinková masáž. Podle slov odborníků je také důležité pozitivně přemýšlet o budoucnosti a neuzavírat se do sebe. „Každý člověk má jiné styly zvládání stresu, obecně je lepší ho přiměřeně ventilovat, tedy mluvit o nastalé situaci a nezapomínat na prostor pro odpočinek a načerpání energie,“ radí Schautová.

Děti, stejně jako starší, handicapovaní nebo osamocení lidé, mohou nastalou situaci snášet velmi těžce. „Dětem je potřeba neštěstí, jako jsou povodně, vysvětlit na jejich úrovni chápání, takže třeba pomocí pohádek nebo zvířátek. Důležité je také dát jim naději na lepší budoucnost,“ vysvětluje Mládková. Doplňuje, že pokud dítě začne trpět poruchami spánku kvůli nočním můrám, nebo jestliže se začne například znovu pomočovat, je nutné vyhledat pomoc odborníka.

Psychologické poradenství je aktuálně k dispozici na bezplatné lince SOS centra Diakonie Českobratrské církve evangelické - 800 915 915, a to mezi 9:00 a 20:00.


6. 6. 2013

Hygiena po záplavách


PRAVIDLA ZÁKLADNÍ HYGIENY PO ZÁPLAVÁCH


ZÁKLADNÍ HYGIENICKÉ PRAVIDLO: Myjte si pečlivě a často ruce!!!

Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím a také před kouřením. Dále vždy než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC. Ruce a obličej utírejte do papírových ubrousků. Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky pro jedno použití. Při styku s infekčním materiálem suché ruce dezinfikujte alkoholovými přípravky (např. Spitaderm, Sterilium, Promanum N, Spitacid).

DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ:

K pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena!!!

Při všech pracích užívejte ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou nepromokavou gumovou obuv!!!


PO VSTUPU DO DOMU ČI BYTU ZKONTROLUJTE IHNED STAV POTRAVIN!!!

Zaplavené potraviny:

Nejezte zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat. Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených zlikvidujte (uložte do označených kontejnerů).

Čištění konzerv:

Umyjte konzervu v čisté vodě se saponátem, poté v roztoku dezinfekčního prostředku a opláchněte pitnou vodou.

Zlikvidujte konzervy, jestliže mají narušený nebo silně pomačkaný obal, silně znečištěný uzávěr!!

Zlikvidujte chlazené nebo mražené potraviny, jestliže chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou 6° C déle než 4 hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny.

Zlikvidujte všechny následující potraviny vystavené zátopové vodě, jedná-li se o otevřená balení, která byla v kontaktu se záplavovou vodou, dále všechna i neotevřená papírová, sáčková, látková a celofánová balení a všechny potravin neuzavřené hermeticky.

Nekonzumujte zaplavené zemědělské plodiny, je nutno považovat je za zdravotně závadné!

Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav.

Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou vodou.

Máte-li jakékoli pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji! V případě prvních příznaků onemocnění (bolení břicha a křeče v břichu, průjem, zvracení, teplotu, vyrážku) raději kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky!

 

PO NÁVRATU JE NUTNO BYT VYSUŠIT, UKLIDIT a DEZINFIKOVAT!!!

  • Větrat objekt průvanem.

  • Odborně zkontrolovat statiku objektu a stanovit rozsah poškození a návrh postupu asanačních prací.

  • Zprovoznit inženýrské sítě: elektřinu, plyn, telefon, vodu (před zapojením kontrolu provedou odborníci).

  • Musí se odklidit všechny nečistoty, nánosy bahna, zeminy, zničené předměty a zařízení.

  • Vysoušet zdivo pomocí přístrojů, ale vždy za přístupu čerstvého vzduchu.

  • Z místnosti vyklidit veškerý poškozený nábytek, koberce, předměty apod., postupovat od horních pater směrem dolů. Vždy při práci používat osobní ochranné pomůcky včetně gumových rukavic a nepromokavých bot.

  • Nepoškozený nábytek a předměty dezinfikovat, dopravní prostředky nechat asanovat v servisu.

  • Zabezpečit odvoz poškozených výrobků a jejich likvidaci.

  • V okolí objektů zajistit trvalé a důsledné odvodňování (vyčištění kalů, odpadů, dešťovodů, kontrola komínů).

  • Je nutno zlikvidovat všechny výrobky z nasákavých a porézních materiálů, které byly zasaženy záplavovou vodou nebo bahnem (papír, filtrační materiály, dřevo, folie z plastů).

  • Elektrická a strojní zařízení, kde je demontáž problematická a neodborný zásah či opětovné neodborné smontování výrobku by mohlo ohrozit uživatele či obsluhu, je nutné, aby po mechanické očistě tyto úkony provedla servisní služba nebo výrobce. Čistit a dezinfikovat je nutné všechny části výrobku včetně skrytých prostor a otvorů z vnější i vnitřní strany. Pokud tato zařízení či výrobky přicházejí do přímého styku s potravinami a po provedené sanitaci vykazují viditelné změny (popraskání, poškrábání, odloupání povrchových vrstev, zrezivění apod.), nebo zapáchají, mění barvu a chuť, nelze je pro styk s potravinami použít. Totéž platí i pro keramické výrobky, plastové tenkostěnné obaly a plastové kanystry.

  • Výrobky, které jsou nasákavé a odolávají působení dezinfekčních a čisticích prostředků se očistí nejlépe tlakovou vodou, omyjí se roztoky detergentů, opláchnou pitnou vodou a dezinfikují (např. chlorovými přípravky – Savo, Chloramin T v koncentracích a době působení doporučených výrobcem), opět se opláchnou pitnou vodou a osuší. Lze použít i fyzikální postup dezinfekce (var po dobu 10 minut, horký suchý vzduch v troubě při teplotě 160 º C po dobu 60 min., myčky nádobí s dezinfekčním roztokem atd.).

 

Pravidla při likvidaci plísní v budovách a bytech

  • Na narostlou plíseň na stěnách je vhodné použít k prvnímu dezinfekčnímu zásahu přípravky s fungicidními (protiplísňovými) účinky.

  • Podle rozsahu plísně je nutné volit vhodný aplikační postup – postřik, omytí, otření včetně různých kombinací těchto postupů, a dezinfekci provádět i opakovaně.

  • Mechanicky odstranit po dezinfekci zbytky plísně (dle individuální situace volit nejvhodnější způsob – škrábání, otlučení na omítku).

  • Plíseň nikdy neodstraňovat za sucha před aplikací přípravku, aby nedošlo k rozptýlení zdraví škodlivých výtrusů. Při likvidaci plísně používat ochranné pracovní pomůcky a ochranu dýchacích cest.

  • Odstranit primární příčiny (stavební či teplotně vlhkostní poměry), které zajišťují vhodné podmínky pro rozvoj plísní.

  • Po dezinfekci a na zaschlé stěny je vhodné aplikovat přípravky k preventivní ochraně proti plísním ve formě nátěrů před malbou i přímo na omítku.

  • Neprovádět jiné práce, dokud stěny nezaschnou.

  • Zajistit vhodné proudění vzduchu (intenzivní a časté větrání).

 

POKUD NEJSTE NAPOJENI NA VEŘEJNÝ VODOVOD, NEODEBÍREJTE VODU Z VLASTNÍHO ZDROJE, NENÍ-LI SANOVÁN A NENÍ-LI PROVEDEN ROZBOR KVALITY VODY S USPOKOJIVÝM VÝSLEDKEM!!!

Postup při sanaci zatopených studní:

Očista a dezinfekce studní se provádí za přítomnosti nejméně 3 osob, pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny.

Základní postup:

  • Mechanicky očistit vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravit poškozené části vnějšího krytu studny. Důkladně opláchnout čistou vodou, nejlépe tlakovou.

  • Otevřít studnu a úplně vyčerpat vodu.

  • Zjistit, zda se ve studni nevyskytují jedovaté plyny a zda je u dna dostatek kyslíku – nejjednodušší způsob kontroly je spuštění zapálené svíčky na dno studny. V případě bezkyslíkatého prostředí svíčka zhasne, v případě výskytu metanu dojde ke vzplanutí.

  • Důkladně mechanicky (např. kartáčem nebo tlakovou vodou) očistit vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně opláchnout čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpat.

  • Omýt vnitřní stěny studny 0,05% roztokem chlornanu sodného (pokud používáte přípravek Savo, získáte tento roztok nadávkováním 100 ml Sava do 10 litrů vody).

  • Opláchnout stěny studny čistou vodou a vodu znovu vyčerpat.

  • Odstranit stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek) a vyměnit za nový, případně za důkladně propraný starý.

  • Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračovat v čerpání až do vymizení zákalu.

  • Provést konečnou dezinfekci vody. Při provádění dezinfekce respektujte návod k použití daného výrobku. K tomu je vždy potřeba znát aspoň přibližně objem vody ve studni. V případě použití chlorového přípravku, použijete dávku odpovídající 1 mg aktivního chloru na litr vody (pokud používáte přípravek Savo, znamená to dávku 100 ml Sava na 1 m³ vody). Přípravek nalijte opatrně do studny a krátkým zapnutím čerpadla či jiným způsobem promíchejte. Nechte působit alespoň 8 hodin, je vhodné po 2 až 3 hodinách nasát dezinfikovanou vodou také do potrubí, kterým se voda ze studny čerpá do domu nebo na zahradu.

  • Teprve po provedené dezinfekci a obměně vody za čerstvou je možno odebrat vzorek vody k provedení laboratorní kontroly.

  • U vrtaných studní se doporučuje, aby vyčerpání a dezinfekci provedla odborná firma.

  • Do doby, než lze vodou použít jako pitnou je nutné k pití, výplachu úst či vaření pokrmů používat výhradně vodu balenou. Vodu lze použít jako užitkovou k mytí, výjimečně ji lze pít pouze po 5 minutovém převaření.

 

DEZINFEKCE ODPADNÍCH SIFONŮ A ŽUMP

Provádět dezinfekci obsahu žump má smysl pouze před povodní, kdy se očekává její vyplavení (1 kg chlorového vápna na 1 m³ obsahu žumpy); k dezinfekci odpadních sifonů před povodní použijte 5% roztok Chloraminu T (20 vrchovatých polévkových lžic na 10 litrů vody) nebo zalijte odpad neředěným přípravkem Savo.

 

NEZAPOMEŇTE OČISTIT A DEZINFIKOVAT ODĚVY A PRÁDLO!!!

Silně znečištěné prádlo namočte na 4 hodiny do 3 % roztoku Chloraminu T (připravíte rozpuštěním 12 vrchovatých polévkových lžic prášku v 10 litrech studené vody) nebo na 8 hodin do roztoku Sava (připravíte nalitím 1 litru Sava do 9 litrů vody).

Méně znečištěné prádlo namočte po dobu 1 hodiny do 1% roztoku Chloraminu T (připravíte rozpouštění 4 vrchovatých polévkových lžic v 10 litrech vody) nebo do SAVA (1 litr SAVA nalijte do 9 litrů vody). Prádlo po dezinfekci vyperte obvyklým způsobem za použití pracího prášku. Pozor! Chloramin T a SAVO mají bělící účinky!

Cennější šatstvo, které nelze dezinfikovat, vysušte, vykartáčujte, nechte vyčistit v profesionální čistírně. Prádlo, které snese vyvářku, perte při teplotě nejméně 90° C nebo vyvařte po dobu 10 minut a následně vyperte. Prádlo vyžehlete. Je nutné zabránit kartáčování a prášení. Totéž platí pro polštáře a přikrývky.

 

PÉČE O POKOŽKU OSOB PO SKONČENÍ ÚKLIDOVÝCH PRACÍ
 

Po skončení úklidových prací ruce dezinfikujte přípravkem s virucidní (protivirovou) účinností, postupujte podle doporučení výrobce. Alkoholové přípravky nanášejte na suchou pokožku! Po dezinfekci ruce umyjte pitnou vodou a mýdlem, osušte jednorázovým ubrouskem a ošetřete regeneračním krémem. Pokožku celého těla a vlasy umyjte vodou a šamponem případně s dezinfekčním účinkem (např. Octenisan), utřete a ošetřete regeneračním krémem. Veškerá poranění pokožky, hnisání, vyrážky apod. konzultujte s lékařem. V případě zvýšeného výskytu bodavého hmyzu používejte repelenty.


RIZIKO INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
 

Při práci v zatopených prostorách a při jejich čištění jsou osoby vystaveny riziku infekce. Jedná se jednak o infekce přenášené vodou kontaminovanou lidskými výkaly pocházejícími z žump a čističek odpadních vod (např. bacilární úplavice) a vodou kontaminovanou výkaly zvířat v případě některých infekcí přenosných na člověka (např. leptospiróza či tularémie). Jejich původci mohou vniknout do organismu člověka i nepatrně poškozenou kůží (např. oděrkami a záděrami). Snažte se tedy omezit styk vody a bláta s tělem pokud možno co nejvíce. Při práci používejte vždy holínky a gumové rukavice. Ruce si po skončení práce vždy řádně umyjte a dezinfikujte. Znečištěné prádlo ošetřete výše uvedeným způsobem.
Pokud zjistíte jakoukoliv odchylku od normálního zdravotního stavu (např. zvýšenou teplotu), ihned navštivte lékaře a informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí.


MUDr. Vladimír Valenta,              Ph.D. doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.
Hlavní hygienik České republiky   ministr zdravotnictví České republiky

Další informace – Ministerstvo zdravotnictví ČR: www.mzcr.cz
Hlavní hygienik ČR: tel.: 224 972 433, e-mail: nh@mzcr.cz


6. 6. 2013

Vyhlášen nouzový stav


VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

Znak

 
ROZHODNUTÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

 

ze dne 2. června 2013

 

v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky,

vyhlašuje

pro území Jihočeského kraje, Plzeňského kraje, Středočeského kraje, Libereckého kraje, Královehradeckého kraje, Ústeckého kraje a hlavního města Prahy z důvodu vzniklé krizové situace spočívající v ohrožení životů, zdraví a značného rozsahu ohrožení majetku v důsledku rozsáhlé živelní pohromy


NOUZOVÝ STAV

 

na dobu od 21:00 hodin dne 2. června 2013 do odvolání


 

I.


Pro řešení vzniklé krizové situace vláda České republiky nařizuje tato krizová opatření
 

  • a)evakuaci osob a majetku z vymezeného území,
  • b)zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území,
  • c)ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky,
  • d)bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace,
  • e)nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření,
  • f)regulační opatření k zabezpečení dodávek výrobků, prací nebo služeb,
  • g)regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy,
  • h)nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
  • i)nařídit přednostní zásobování
    • 1. dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení,
    • 2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření,
    • 3. prvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu,
  • j)zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče, a o jejich výplatě.


Povinnosti uvedené v písmeni c) lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.

 

II.


V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu se na území, pro která je nouzový stav vyhlášen, na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu se omezují
 

  • a)právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví,
  • b)vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada,
  • c)svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
  • d)právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
  • e)právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění,
  • f)právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.


 

III.


Pro řešení nouzového stavu je aktivován Ústřední krizový štáb.

Koordinací řešení krizové situace je pověřen ministr vnitra.

 

IV.


Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 2. června 2013 od 21.00 hodin a jeho platnost končí dnem odvolání.

 

RNDr. Petr Nečas, v.r.
předseda vlády

3. 6. 2013

CVIČENÍ SLOŽEK IZS


Dne 23.dubna 2013 proběhne v Domažlicích cvičení složek Integrovaného záchranného systému a Krizového štábu města.
Bude se jednat o mimořádnou událost, při které dojde fiktivně k havárii v mlékárně Namara s.r.o.
V době od 10.00 hod. do 13.00 hod budou uzavřeny pro běžný provoz ul.Vavřinecká, Jiráskova, Klášterského, U Zastávky.
Doprava bude řízena Policií ČR, nedotkne se autobusové přepravy.
Občané budou informováni o události informačním systémem města a městskou policií.
Děkujeme občanům, kterých se dotkne omezení za pochopení.

3. 4. 2013

Pálení hořlavého odpadu - pokyny


Zásady, podmínky, rady a informace při pálení hořlavého odpadu

Zásady, podmínky, rady a informace při pálení hořlavého odpadu

1.  Obecně závazné právní předpisy

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (§ 5 odst 2):

Právnické  osoby  a  podnikající  fyzické  osoby  nesmí  vypalovat porosty.  Při  spalování  hořlavých  látek  na volném prostranství jsou povinny,  se  zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku   a   šíření   požáru.   Spalování  hořlavých  látek  na  volném prostranství  včetně  navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně  příslušnému  hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit  další  podmínky  pro  tuto  činnost,  popřípadě  může takovou činnost  zakázat.
 
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (§16 odst.4 a 5):
V otevřeném ohništi lze spalovat jen suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami.
Obec může vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu v otevřeném
ohništi za účelem jeho odstranění nebo jeho spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jeho odstranění
podle jiného právního předpisu13). Při stanovení podmínek nebo zákazu obec přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, úrovni znečištění ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě zástavby.
 
 2. Kam pálení odpadu a přírodních materiálů hlásit:
Krajské operační a informační středisko(KOPIS) HZS PK - 950 330 110
 
3. Jak je upraveno pálení odpadu i přírodních materiálů na otevřených ohništích:
Zákon o ochraně ovzduší (č.201/2012 Sb.) povoluje na otevřených ohništích spalovat pouze suchý rostlinný materiál neznečištěný chemickými látkami. Nelze tedy pálit obaly od plastů, igelit, barevné časopisy a noviny, chemicky ošetřené dřevo (okenní rámy, dřevotříska, dřevo ošetřené laky nebo barvou), vlhké zahradní odpady, plasty, gumu, chemické přípravky apod. materiály u jejichž spalování vzniká velké množství pro člověka škodlivých emisí.

Pro podnikající fyzické a právnické osoby platí, že musí plánované pálení (suchých!) rostlinných zbytků ohlásit příslušnému operačnímu středisku HZS (hasičského záchranného sboru) v kraji. Při ohlašování musí uvést datum a místo pálení, zodpovědnou osobu, přibližnou dobu pálení a kontakt. Povinnost ohlášení pálení pro řadové občany není zákonem stanovena, při  pálení většího množství zbytků se však doporučuje. Oheň se nesmí zakládat na místech se vzrostlým porostem, loukách a strništích. Tzv.  palné dny si zpravidla obce či městské části samy určují obecní vyhláškou.
 
Pokud rostlinné materiály (např. listí) spálíme, energie, která je v nich obsažena, nám k ničemu neposlouží (jen ohřeje vzduch). Navíc je spalovaný zahradní odpad málokdy dostatečně suchý (při pálení je tedy páchán přestupek!), takže nejenže špatně hoří, ale vzniká při tom velké množství zdraví škodlivých látek a obtěžujícího kouře. Na zahradě je lepší rostlinné materiály využít do kompostu, díky němuž získáme kvalitní hnojivo do záhonů. Pokud máme možnost, větve štěpkujeme a přidáváme do kompostu také. Listí je možné ponechávat i pod  stromy (případně ho shrabat ke kmeni), kde se z něho uvolňují živiny a  vrací se zpět do půdy.

4. Podmínky pro pálení zbytků po lesní těžbě dřeva:
(a)   Místo pálení zbytků určuje příslušný lesní správce
(b)   Místo pálení zbytků musí být povoleno.
(c)  Ohniště nesmí mít větší průměr než 6 metrů a kolem vnějšího okraje ohniště musí být vytvořen pás o šířce min. 1,5 metru, který zbaven veškerého hořlavého materiálu a je okopán na minerální zeminu. Tento pás musí být udržován čistý po celou dobu pálení a po jeho skončení. Výška pálení zbytků nesmí přesáhnout 2 metry,
(d)   V prostoru pálení zbytků mohou být max. 4 ohniště, jeden pracovník může mít dohled nad max. 2 ohništi, v prostoru pálení musí být min. 2 pracovníci a po  dobu pálení se nesmí z místa vzdalovat, jednotlivá ohniště musí být od  lesa vzdálena min. 20 metrů a od sebe 6,5 metru,
(e)  Silnější zbytky musí být rozřezáním upraveny tak, aby nepřesahovaly průměr ohniště, tj. max. na délku 6 metrů,
(f)   Pálení zbytků provádí pouze osoby starší 18 let, tělesně a duševně schopné tuto činnost vykonávat a tyto osoby musí být prokazatelně seznámeny s techniko-organizačními opatřeními pro pálení zbytků a s požárním poplachovým plánem obce, v jejímž katastru se místo pálení nachází,
(g)   Při pálení zbytků musí být ustanovena požární hlídka v počtu 1 + 1; požární hlídka může být ustanovena z pracovníků, kteří provádějí pálení, před  prováděním pálení musí členové požární hlídky absolvovat odbornou přípravu prostřednictvím odborně způsobilé osoby v oblasti PO, nebo technikem požární ochrany.
(h)    Musí být zajištěna možnost přivolání požárních jednotek,
(i)     Na místě pálení musí být k dispozici „požární voda“ (sudy naplněné vodou a  vědra na vodu, případně pojízdná cisterna apod.), přenosné hasící přístroje a další prostředky určené k lokalizaci a případné likvidaci požáru (lopaty, tlumice, hrábě apod.),
(j)     Místo pálení musí být vzdáleno min. 200 m od trvalé zástavby obce.
    
Hlášení o pálení musí obsahovat:
1.  Datum a čas pálení,
2.  Druh spalované látky,.
3.  Přesnou lokalitu místa pálení (les, pole, katastrální území, místní název),
4. Zajištění asistence při pálení (požární hlídka, popřípadě požární jednotka s technikou),
5.  Jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou zajištěny hasební prostředky a hasební látka,
6.  Jakým způsobem je zajištěno přivolání požárních jednotek,
7. Uvedení nejkratších a nejvhodnějších příjezdových cest, orientační body při cestě, nejbližší vodní zdroj,
8.  Jméno a číslo telefonu odpovědné osoby za pálení,
9.  Jméno a telefonické spojení na ohlašující osobu,
10.Případné další doplňující údaje v souvislosti s místními podmínkami.
 
5. Podmínky při pálení hořlavého odpadu (mimo lesní těžbu):
Hořlavý odpad (suché listí, větve z prořezávek ovocných stromů) může fyzická osoba spalovat za těchto podmínek:
(a) Pálení může být provedeno jen na vlastním pozemku majitele (uživatele) a  v dostatečné bezpečné vzdálenosti od budov a volných skládek palivového dřeva apod.,
(b) Pálení odpadu může provádět pouze osoba starší 18 let, osoby mladší mohou tuto činnost vykonávat jen za dozoru dospělé osoby,
(c) Pálení odpadu nesmí být prováděno v období dlouhotrvajícího sucha a za větrného počasí,
(d) Po skončení pálení odpadu musí být ohniště bezpečným způsobem uhašeno a následně kontrolováno po dobu 8 hodin.
 
6. Podmínky pro rozdělávání ohně v přírodě:
1)  Při manipulaci s otevřeným ohmem jsou fyzické osoby povinny počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru 12).
2) Při rozdělávání ohňů v přírodě jsou fyzické osoby povinny dodržovat tyto podmínky:
(a)  Místo pro rozdělávání ohně musí být izolováno od hořlavých látek,
(b) Oheň smí rozdělávat pouze osoba starší 18 let, osoby mladší mohou oheň rozdělávat jen za přítomnosti dospělé osoby,
(c)  Oheň nesmí být ponechán bez dozoru,
(d) Oheň nesmí rozdělávat v lese a do 50 m od okraje lesa, ve vzdálenosti do 100  m od stohů a dozrávajícího obilí, strniště, sena, vysoké suché trávy,
(e) Ohniště lze opustit až po úplném vyhasnutí ohně, jeho zalití vodou nebo zasypáním zeminou,
(f)   Oheň nesmí být rozděláván za dlouhotrvajícího sucha a větrného počasí.
3)   Rozdělávání ohně ve veřejných tábořištích, kempech, dětských táborech apod. je možné jen na určených místech. Tato místa musí určit právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje činnost ve výše jmenovaných objektech.
 
7. Komentář:
Jak postupovat při pálení hořlavého odpadu jako je suché listí nebo větve z prořezávek ovocných stromů abychom nemuseli volat hasiče?
V Plzeňském kraji toto upravuje Nařízení Plzeňského kraje ze dne 16. 4. z roku 2002, které je stále v platnosti. Zde je přesně vymezeno, za jakých podmínek mohou fyzické a právnické osoby spalovat hořlavý odpad. Celé znění viz zde.

Lze nějak stručně shrnout, jak by měli chataři a zahrádkáři správně postupovat, když chtějí spálit shrabanou hromádku listí nebo ořezané větve?
První podmínkou je, že spalovat hořlavý odpad lidé smí pouze na vlastním pozemku a to v dostatečné vzdálenosti od budov a volných skládek palivového dřeva. Pálit odpad může jen osoba starší 18 let, mladší osoby pouze pod dohledem dospělého. Odpad nesmíme pálit v období dlouhotrvajícího sucha nebo za větrného počasí a poslední důležitou podmínkou je bezpečné uhašení požáru po pálení a kontrola po dobu následujících osmi hodin. Samozřejmě spalovat se nesmí plasty, hořlavé kapaliny a další hořlavý odpad.

Pro pálení klestu v lese jsou určitě ale mnohem přísnější podmínky. A je možné vůbec pálení zbytků po lesní těžbě povoleno?
Místo pálení klestu, tedy zbytků po těžbě určuje příslušný lesní. Místo pálení zbytků musí být povoleno, je zde velké riziko vzniku požáru vlivem sálavého tepla, úletem žhavých částic a podobně. Ohniště nesmí mít větší průměr než 6 metrů a kolem vnějšího okraje ohniště musí být vytvořen pás o šířce nejméně 1,5 metru, který je zbaven veškerého hořlavého materiálu a je okopán na minerální zeminu. Výška pálení zbytků nesmí přesáhnou 2 metry.

Je nějak omezeno kolik ohnišť může být najednou vedle sebe a kdo smí takové ohniště rozdělávat?
Příloha vyhlášky uvádí, že v prostoru pálení zbytků mohou být maximálně čtyři ohniště a jeden pracovník může mít dohled nad maximálně dvěma ohništi. Je zde stanoveno, že v prostoru, kde se pálí zbytky musí být nejméně dva pracovníci a po dobu pálení se nesmí z místa vzdalovat. Stanoveny jsou i vzdálenosti od lesa a mezi jednotlivými ohništi. Od lesa činí minimální vzdálenost 20 metrů a mezi dvěma ohništi musí být nejméně 6,5 metru. Silnější zbytky je nutné rozřezáním upravit tak, aby nepřesahovaly průměr ohniště, tj. max. na délku 6 metrů. Pálit zbytky mohou pouze osoby starší 18 let a navíc tyto osoby musí být prokazatelně seznámeny s technicko-organizačními opatřeními pro pálení zbytků a s požárním poplachovým plánem obce, v jejímž katastru se místo pálení nachází.

Jak je to například s případným zásahem hasičů? Vždyť by se k místu vůbec nemuseli včas dostat.
Při pálení zbytků musí být ustanovena požární hlídka v počtu 1+1 a musí být zajištěna možnost přivolání požárních jednotek. Na místě pálení musí být k dispozici „požární voda“ (sudy naplněné vodou a vědra na vodu, případně pojízdná cisterna apod.), přenosné hasící přístroje a další prostředky určené k lokalizaci a případné likvidaci požáru (lopaty, tlumice, hrábě apod.). Místo, kde se pálí zbytky musí být vzdáleno alespoň 200 metrů od trvalé zástavby obce či města.

Při opékání buřtů nad ohýnkem. Jsou i pro rozdělávání ohně v přírodě stanoveny nějaké podmínky?
I toto upravuje nařízení Plzeňského kraje, kde se uvádí, že při rozdělávání ohně ve volné přírodě by si lidé měli počínat tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, tzn. vybrat místo pro ohniště tak, aby bylo izolované od hořlavých látek. Oheň smí rozdělávat osoba starší 18 let, mladší osoby pouze za přítomnosti dospělého. Oheň nesmí zůstat bez dozoru! Zakázáno je oheň rozdělávat v lese a do 50 m od okraje lesa. Na 100 metrů se prodlužuje vzdálenost možnosti rozdělat oheň pokud jsou v blízkosti stohy a dozrávající obilí, strniště, seno nebo suchá vysoká tráva.

Takže až opečeme buřty a ohniště už nehoří, můžeme místo v klidu opustit a například pokračovat ve výletě…
To rozhodně ne! Ohniště musí být nejen úplně vyhaslé, ale je nutné jej důkladně prolít vodou a zasypat zeminou. A opět platí podmínka, že oheň se nesmí rozdělávat v době dlouhotrvajícího sucha a za větrného počasí.

25. 1. 2013

Stránka